Actions

Work Header

Nepotřebuješ křídla, abys létal

Chapter Text

Sherlock vnímal každou sněhovou vločku, která se snesla na jeho vlasy. Chlad ocelové mostní konstrukce pod jeho rukama se mu zakusoval do kůže, stejně jako to udělá voda pod ním, jakmile sebere odvahu, aby se do ní vrhnul. Vířící se ledová pěna Temže vypadala ještě méně přitažlivě než obvykle, a přesto ho chlad a šok z pádu do temné vody nepochybně zabijí spolehlivěji a milosrdněji, než mnohé jiné způsoby, o kterých uvažoval.

Sherlock se nadechl, stoupnul na konstrukci a vytáhl se nahoru. Z dálky se začaly ozývat kostelní zvony. Štědrý večer. Stejně příhodný den, jako kterýkoliv jiný. Vánoce jsou jen dalším dnem rodin a blízkých. A Sherlock neznamenal pro nikoho nic. Nikomu nebude chybět. Možná Mycroft mu věnuje letmou vzpomínku. Ale to se moc nepočítá.

Veselé Vánoce, pomyslel si, když ho vítr chytil za kabát.

Být tebou, nedělal bych to.“

Sherlockovy ruce na zábradlí uklouzly, v panice se pevně chytil a proklel neschopnost svého těla, které mu nedovolilo prostě spadnout. Rozhlédl se kolem.

O most se opíral pomenší muž s šedivějícími vlasy a úsměvem, který by se nejspíš dal popsat jako laskavý.

Sníh na něj dopadal jako konfety, ale Sherlock neviděl žádné stopy, kudy muž přišel. Zřejmě tam stál déle, než si myslel.

Běžte pryč!“ vyštěknul.

Ne.“ Muž pokrčil rameny, nacpal ruce do kapes a pohlédl přes okraj na ocelovou hladinu Temže. „Byl bys idiot, kdybys to udělal.“

Udělal co?“

Spáchal sebevraždu.“

Sherlock se na chvíli zamyslel, pak slezl zpátky na chodník a pokrčil rameny. „Spáchat sebevraždu je tady u nás proti zákonu.“

Ano,“ odpověděl muž, „tam, odkud jsem přišel, je to také proti zákonu.“

A to je kde?“

V nebi.“

Sherlock zvedl obočí. „Chápu.“

Muž se usmál. „Nevěříš mi.“

Očividně. Myslím si, že náboženství je lepší přenechat těm, které baví povídat si veřejně se svými imaginárními přáteli dlouho potom, co vyrostli z dětských kalhot.“

Muž pokrčil rameny. „ V pohodě, nemusíš ve mě věřit, to není součástí dohody. A teď – co takhle, kdybys z toho mostu odešel ? Jsem přesvědčený, že když tu zůstaneš, mohl bys udělat něco pošetilého a zbytečného.“

Zbytečného?“ vyplivl Sherlock. „Nemáš ani ponětí, co mě sem přivedlo, tak sklapni hubu a padej domů, proč tu sakra ještě jsi?“

Protože dávat na tebe pozor je moje práce,“ pokrčil muž znovu rameny.

Dávat na mě pozor?“

Jmenoval jsem se a snad stále jmenuji – John.“ Muž napřáhl ruku. „Jsem tvůj anděl strážný.“

Sherlock ruku ignoroval. „Jsi blázen.“

Bohužel ne.“ John spustil ruku. „Jsem tady, abych tě přesvědčil, že bys měl zůstat na Zemi, Sherlocku Holmesi.“

Sherlock trhnul hlavou. „Jak to, že znáš moje jméno?“

Říkal jsem ti,“ usmál se John, „jsem tvůj anděl strážný. Vím o tobě všechno, co se vědět dá.“

Sherlock zamrkal.

A ano, zahrnuje to i tvoji historii na internetu.“ John obrátil oči v sloup. „Ještě pořád chceš skočit do Temže?“

Sherlock zalétl pohledem přes okraj a zvažoval. Vrhnout se tam by bylo strašně snadné. Na druhou stranu, tenhle záhadný muž byl skoro natolik zajímavý, aby se mu pokusil přijít na kloub. Kdo by věřil, že je doopravdy anděl, pokud by nebyl šílený? A tenhle John jako blázen nevypadal, tedy dokud nezačal mluvit. A přesto, zůstávat naživu jen kvůli ...

Nevěřím, že bude k něčemu dobré, když zůstanu naživu,“ řekl Sherlock tiše.

Takhle nesmíš mluvit.“

„Fajn, ale mluvím tak.“ Sherlock smetl na zem hromádku sněhu. „Svět nepotřebuje Sherlocka Holmese. Nikdy ho nepotřeboval.“

Hele, strašně mi mou práci ztěžuješ.“

Tvou práci?“

John si trpělivě povzdechl. „Jsem tu, abych tě přesvědčil, že máš žít, Sherlocku. Pokud to dokážu, získám křídla. To jest – schopnost přicházet a odcházet, v rozumných mezích se pohybovat mezi Nebem a Zemí. V současnosti jsem uvězněn v nebi, a přesto, že je to ráj, je to poněkud omezující, pokud máš touhu pomáhat lidem.“

A ty chceš pomáhat lidem.“

To je to, co jsem dělal, když jsem byl naživu,“ řekl John.

Sherlock užasle zíral.

John zavrtěl hlavou a zakutal ruce ještě dál do kapes. „Ty si vážně myslíš, že když se zabiješ, všichni se budou cítit líp, viď?“

Sherlock si povzdechl. „Možná. Nebo by možná bylo líp, kdybych se nikdy nenarodil.“

Johnova tvář se rozzářila. „No, to je slovo do pranice. Doopravdy si to myslíš?“

Ano.“

John tleskl rukama. „Tak dobře. Jdeme na to.“

Sherlock se zamračil. „Co myslíš tím ,Jdeme na to?'“

Myslím tím, že už se to stalo. Svět se změnil. Williame Sherlocku Scotte Holmesi, nikdy ses nenarodil.“

Sherlock zíral. „A to je co? Nějaký druh hypnózy?“

Ale ne.“

Potom tedy ...“ sáhl do kapsy pro mobil, ale žádný nevytáhl.

Nemáš žádný mobil,“ usmál se John. „Nikdy sis ho nekoupil, protože ses nikdy nenarodil. I když oblečení jsem ti nechal. Je zima.“

Okradl jsi mě? Jsi kapesní zloděj?“ vybuchnul Sherlock.

Krádež je hřích,“ prohlásil John vážně.

Sherlock zavrtěl hlavou. „To je směšné. Mluvení s blázny už mám plné zuby. Dobrou noc.“

Dobrou noc, Sherlocku,“ řekl John vesele. Očekávám, že se brzy uvidíme.“